Pomoc Rumunsku

Přijde paní učitelka ke vchodu do bytu jednoho z jejích žáků, zazvoní a počká, až jí rodiče žáka otevřou dveře. Když se přede dveřmi objeví jeho maminka, klidným hlasem říká: „Dobrý den, paní Smolná. Co se týká vašeho synka Pepíčka, mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Kterou chcete slyšet dřív?”
„Tu dobrou.”
„Tedy, zdá se, že Pepíček vám domů začne nosit lepší známky než doposud.”
„Že by konečně?” ulevila si maminka. „Jak to můžete tak jistě vědět?”
„Protože se mu mnohokrát zvětšil objem mozku.”
„A jak je to možné?”
„Na železničním přejezdu cestou domů ho porazil vlak, části jeho mozku jsou k nalezení i sto metrů od místa srážky. Vždyť vám říkám, váš syn bude v příštím životě génius!”

Při hře na schovávanou: „Tatínku, tatínku, našel jsem babičku!”
„Kdo ti dovolil kopat na zahradě?!”

Archeolog potká v nově objevené egyptské pyramidě kostru a dlouho na ni s vyvalenýma očima zírá. Chodící mrtvola ho chvíli napodobuje a pak se rozčílí: „Co čumíte?! Chci vidět, jak budete vypadat vy za tři tisíce let!”

„Mami, to maso je nějaký tvrdý...?”
„No, však on už taky děda nebyl žádnej mladík.”

Řidič se po autonehodě probudí na nemocničním lůžku a uslyší hlas své dcery. Otočí se za hlasem a s narůstající hrůzou říká: „Co se mnou je? Něco je špatně! Je ti to vidět na očích... a proč tě nevidím?”

Co si může připravit na sebevraždu jen blázen?
Žiletku a vodu po holení.

Kanibalové nejsou prasata. Proto nejedí vepřovou polévku.
Kanibalové nejsou kuřata. Proto nejedí kuřecí polévku.
Kanibalové jsou lidé. Tak jedí vývar z lidského masa.

Provizorní byt vyplavených rodin se skládá ze dvou buněk: obytné buňky a kadibuňky.

Varování Policie ČR: Ucpěte si kanály, hrozí, že z nich dnes večer budou vylézat pražáci!

Chtě-nechtě, terorista musí nechat na několik minut doma časovanou bombu a jít za důležitějšími povinnostmi. Vrátí se a nic netušící žena mu oznamuje: „Zatím se posaď, oběd už bude každou chvíli. A mimochodem, díky za tu novou minutku. Doufám, že se nebudeš zlobit, že už jsem ji použila...”